Přípravu výstavby úseku I.D1b Ryšánka (dříve Olbrachtova (mimo)) – Nové Dvory doprovází také archeologický výzkum. Zemní práce při výstavbě metra zasahují do míst, která byla osídlena už dávno před vznikem dnešní Prahy, a stavba tak nabízí jedinečnou možnost poznat minulost území, kterým bude nová trasa procházet.
První zjišťovací průzkumy měly určit, kde se archeologické situace skutečně dochovaly a kde bude před zahájením stavebních prací nutný podrobnější záchranný archeologický výzkum. Výsledky jednotlivých lokalit jsou přitom velmi rozdílné. Zatímco u Nemocnice Krč byly objeveny stopy pravěkého osídlení a dosud neznámého pohřebiště a u Nádraží Krč pozůstatky středověké Dolní Krče, sondáže na Nových Dvorech archeologické nálezy bohužel nepřinesly.
Nemocnice Krč – tisíce let historie na jednom místě
Lokalita budoucí stanice Nemocnice Krč se ukázala jako archeologicky mimořádně zajímavá. Výzkum zde probíhal postupně v severní a jižní části budoucí stanice a odkryl stopy lidské činnosti z několika období pravěku.
Severní část – sídliště z doby bronzové
V severní části u Vídeňské ulice proběhl na podzim roku 2023 předstihový záchranný archeologický výzkum. Archeologové zde zachytili okraj sídliště mohylové kultury ze střední doby bronzové. Podle rozmístění odkrytých objektů osídlení pokračovalo dále severním a západním směrem mimo zkoumanou plochu.
Jedním z nejvýraznějších nálezů byl půdorys domu s obvodovými žlaby o rozměrech přibližně 11 × 6 metrů. Vedle něj archeologové odkryli další řady sloupových jam a sídlištní objekty. Celkem bylo při výzkumu získáno 402 movitých archeologických nálezů. Převážnou část tvořila keramika, nalezeny ale byly také kamenné a štípané nástroje, zvířecí kosti, struska nebo sklo. Mezi zajímavé nálezy patřila také zachovalejší keramická nádoba uložená přímo v kulturní vrstvě.
Výzkum poskytl i neobvyklý pohled na každodenní život tehdejších obyvatel. Analýza rostlinných zbytků doložila pěstování nebo zpracování pšenice jednozrnky a dvouzrnky, konzumaci prosa a pravděpodobně také sběr lískových oříšků v okolní krajině. Archeologie tak neukázala jen podobu sídliště, ale alespoň částečně také to, čím se jeho obyvatelé živili.
Jižní část – dosud neznámé pohřebiště kultury se zvoncovitými poháry
Také zjišťovací průzkum jižní části budoucí stanice naznačil přítomnost pravěkého osídlení. Na tyto výsledky proto na podzim roku 2025 navázal plošný předstihový záchranný archeologický výzkum. Ten přinesl jedno z nejzajímavějších překvapení archeologických prací souvisejících s výstavbou metra D, dosud neznámou část pohřebiště kultury se zvoncovitými poháry z pozdní doby kamenné.
Archeologové odkryli dva hroby. V prvním, oválném hrobě o rozměrech přibližně 1,5 × 1,3 metru se lidské ostatky nedochovaly, na jeho dně však byly nalezeny dvě keramické nádoby a štípaný kamenný nástroj. Jednou z nádob byl charakteristický zvoncovitý pohár s červeným povrchem, kolkovanou výzdobou a klikatými liniemi, druhou hrnek s uchem. Podle nálezů lze hrob datovat přibližně do období 2500–2200 př. n. l.
Také ve druhém hrobě se kosterní pozůstatky nedochovaly. Byly zde ale nalezeny fragmenty keramických nádob a stopy, které mohou podle archeologů souviset s dřevěnou konstrukcí původně překrývající hrobovou jámu.
Celkem bylo při této části výzkumu získáno 84 keramických zlomků, včetně dvou částečně dochovaných nádob z prvního hrobu, a dva předměty ze štípané kamenné industrie. V kulturní vrstvě se objevila také keramika datovaná do doby bronzové. Výzkum tak doložil, že zdejší území bylo lidmi využíváno v různých obdobích pravěku.
Prozkoumaná plocha byla po dokončení archeologických prací uvolněna pro stavební činnost. Archeologický potenciál však mají i další, dosud výzkumem nedotčené části území, například pod stávajícími komunikacemi a zpevněnými plochami. Archeologický dohled proto pokračuje také při navazujících stavebních pracích.
Zcela jiný příběh přinesl průzkum v okolí budoucí stanice Nádraží Krč. Stavba zde vstupuje do prostoru historické vsi Dolní Krč, v blízkosti Krčského zámku, Krčského potoka a soustavy někdejších rybníků. Už zjišťovací výzkum v roce 2024 proto potvrdil vysoký archeologický potenciál lokality. Na pěti oddělených plochách bylo položeno celkem deset sond.
V prostoru mezi ulicí V Podzámčí a Jižní spojkou byly zachyceny archeologické objekty související s domy, zahradami a záhumeními bývalé vsi Dolní Krč. V jedné ze sond byla objevena zahloubená jáma s většími fragmenty keramiky ze 13.–14. století.
Další sondy odkryly také pozůstatky hospodářského zázemí Krčského zámku. Archeologové zde identifikovali cihlovou podlahu a zdivo někdejší hospodářské budovy, v jiné části pak dvě zdi a studnu. Pod konstrukcemi se místy zachovala také kulturní vrstva.
Na výsledky sondáží navázal v roce 2025 vlastní záchranný archeologický výzkum. Ten přinesl další významné doklady vrcholně středověkého osídlení historické Krče. Při severním a východním okraji zkoumané plochy bylo objeveno šest objektů zahloubených do podloží, které lze datovat do konce 12. až 13. století, společně s početným souborem keramických fragmentů. Výsledky tak potvrzují, že středověká vesnice v tomto prostoru existovala již v této době.
Podmínky pro archeologii jsou u Nádraží Krč místy komplikované. Některé historické situace se nacházejí pod dvou- až třímetrovými vrstvami novodobých navážek nebo pod stávajícími konstrukcemi. Část dalšího výzkumu proto může probíhat až v návaznosti na stavební zajištění jámy a odstranění současných objektů. Záchranný archeologický výzkum je tak v této lokalitě přímo koordinován s postupem samotné výstavby stanice.
V prostoru budoucí stanice Nové Dvory proběhl zjišťovací archeologický výzkum na jaře roku 2024. Archeologové zde provedli sedm sond v různých částech budoucích stavebních jam.
Výsledek byl tentokrát odlišný od obou krčských lokalit v provedených sondách nebyly zjištěny archeologické nálezy. Podloží bylo překryto různě mocnými vrstvami ornice a novodobých navážek a některé části území byly výrazně narušeny inženýrskými sítěmi.
Pro další zemní práce proto archeologové doporučili odborný dohled během výkopů. Zjišťovací výzkum se přitom týkal především ploch budoucích stavebních jam a nezahrnoval všechny rozsáhlejší prostory budoucích stavebních dvorů.
Jedna trasa, několik tisíc let historie
Archeologický výzkum na úseku Ryšánka - Nové Dvory ukazuje, jak rozdílnou historii může stavba metra na několika kilometrech své trasy odkrýt. U Nemocnice Krč se podařilo zdokumentovat sídliště z doby bronzové i pohřebiště z pozdní doby kamenné, zatímco u Nádraží Krč stavba přinesla nové poznatky o podobě a stáří středověké Dolní Krče a hospodářském zázemí místního zámku. Na Nových Dvorech naopak provedené sondáže archeologické nálezy neprokázaly.
Záchranný archeologický výzkum je proto nejen nezbytnou součástí přípravy stavby. V místech, která nová linka metra promění na desítky let dopředu, současně umožňuje zachytit informace o krajině a jejích obyvatelích, které by při zemních pracích jinak nenávratně zmizely.
Jízdní řády
Jízdní řád pro požadovanou linku není momentálně dostupný.