Bezbariérové cestování v metru

Přehled aktuálního stavu bezbariérových zařízení

V pražském metru je celkem 61 stanic, počítáme-li přestupní stanici na každé trati zvlášť. Bezbariérových je 46. Osoby se sníženou pohyblivostí, na invalidním vozíku a cestující s kočárky mohou pro vstup do stanice či výstup ze stanice ve 43 stanicích použít osobní výtahy či jejich kaskády a jednu svislou zdvihací plošinu (Nádraží Holešovice). Ve třech stanicích jsou osazeny i šikmé schodišťové plošiny (Nové Butovice, Smíchovské nádraží a Strašnická), tato zařízení jsou svým principem určena hlavně pro cestující na invalidním vozíku a cestující s kočárky.

Seznam bezbariérových stanic dle tras metra

Informace o stavu bezbariérových zařízení

Cestující v pražské hromadné dopravě mohou získávat informace o stavu bezbariérových zařízení prostřednictvím bezplatných informačních SMS zpráv. Služba funguje v režimu 24/7.

K nastavení zasílání informačních SMS zpráv je potřeba se zaregistrovat na webu www.dpp.cz a následně ověřit příslušné telefonní číslo.

Jak si nastavit zasílání informačních SMS?

Zaregistrujte se na www.dpp.cz/registrace.
Potvrďte vaši registraci kliknutím na ověřovací odkaz, který vám přijde do e-mailové schránky.
Na webu www.dpp.cz (po přihlášení) klikněte vpravo nahoře na ikonu "Přihlášen" a následně na Můj účet (přímý odkaz: https://www.dpp.cz/muj-ucet/editace-udaju).
Ověřte vaše telefonní číslo (9 číslic, SMS jsou zasílány pouze na telefonní čísla registrovaná u českých operátorů a jsou poskytovány bezplatně) jeho zadáním a následným opsáním bezpečnostního kódu, který vám přijde prostřednictvím SMS.
Následně si ve formuláři vyberte konkrétní stanice, případně kompletní trasy metra, u kterých chcete získávat informace o stavu bezbariérových zařízení prostřednictvím SMS.
Pro zrušení nebo změnu vybraných stanic (příp. celých tras) je potřeba se opět přihlásit na web www.dpp.cz a ve vašem uživatelském účtu si nastavit nové požadované stanice (příp. trasy metra) nebo je naopak zrušit.

Nájezdové rampy ve stanicích metra

Díky instalovaným rampám minimalizujeme rozdíl mezi výškou nástupiště a podlahou vozidla, cestující se tak snadno dostanou do/z vagónu metra. Rampy montujeme na základě priorit stanovených Pražskou organizací vozíčkářů postupně pouze do stanic metra na trase A a B, vždy na místě zastavení prvního vagonu soupravy. Na trase C soupravy metra výškový rozdíl mezi podlahou vozidla a nástupištěm po zastavení automaticky vyrovnávají. Aktuálně jsou nástupní rampou vybaveny tyto stanice:

Trasa A: Depo Hostivař, Skalka, Strašnická, Želivského, Flora, Jiřího z Poděbrad, Náměstí Míru, Muzeum, Můstek, Staroměstská, Malostranská, Hradčanská, Bořislavka, Nádraží Veleslavín, Petřiny, Nemocnice Motol.
Trasa B: Zličín, Stodůlky, Luka, Hůrka, Jinonice, Smíchovské nádraží, Anděl, Karlovo náměstí, Národní třída, Můstek, Náměstí Republiky, Florenc, Křižíkova, Invalidovna, Palmovka, Českomoravská, Vysočanská, Kolbenova, Hloubětín, Rajská zahrada, Černý Most.

Dnešní stav – kombinace různých přístupů

Překážkou pro snadný přístup handicapovaných cestujících - a zejména vozíčkářů - do vozů metra je také horizontální mezera mezi hranou nástupiště a nástupní hranou vozidla (u všech vozů metra). Je nezbytná pro boční výkyv vozů, daný jejich odpružením a momentálním zatížením. Na tratích A + B jsou provozovány soupravy, složené z vozů typu 81-71M, které nemají odpružení vyrovnávající úroveň podlahy vozu s úrovní nástupiště bez ohledu na zatížení, i vertikální převýšení (nástupní hrana vozidla je výše než hrana nástupiště). Vliv na velikost horizontální mezery a vertikálního převýšení u vozů typu 81-71M má momentální zatížení vozu, opotřebení odpružení a ojetí kol. Nelze proto nastavit optimální mezeru a tuto po celou dobu provozu dodržovat. V současné době se připravuje testování různých typů mechanických prostředků k usnadnění plynulé jízdy z nástupiště do vozu metra či opačně. Navzdory výše uvedeným informacím se DPP snaží cestujícím s pohybovým omezením vyjít maximálně vstříc. Pořadí důležitosti realizace bezbariérových přístupů do stanic metra je projednáváno s organizacemi sdružujícími vozíčkáře a budoucí úpravy s dopadem na pohyb nevidomých cestujících jsou konzultovány se zástupci SONS (Sjednocené organizace slabozrakých a nevidomých).

V případě poruchy osobního výtahu nabízí DP a.s. možnost využít k přepravě imobilních cestujících vybrané nákladní výtahy. Jedná se o výtahy ve stanicích Háje, Opatov, Chodov, Roztyly a Nádraží Holešovice. Pro jejich používání nicméně existují přísná pravidla - imobilní cestující musí také mít vlastní osobní doprovod, který je pracovníky Dopravního podniku vyškolen pro použití nákladních výtahů. Využití je také možné jen tam, kde to umožňují provozní podmínky.

Další na řadě? Jiřího z Poděbrad

V uplynulém období byly uvedeny do provozu bezbariérové přístupy do stanic I. P. Pavlova, Anděl, Roztyly, Můstek A/B, Palmovka, Opatov a nejnověji Karlovo náměstí. Na financování těchto bezbariérových zpřístupnění byla získána podpora z fondů EU v rámci Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost.

Schválený plán investic aktuálně počítá s výstavbou bezbariérového zpřístupnění stanice metra Jiřího z Poděbrad.

V řadě dalších stanic jsou zpracovány studie proveditelnosti a u některých z nich již byla zahájena projektová příprava. Jedná se např. o stanice Českomoravská, Náměstí Republiky a Křižíkova.

Plošina vyžaduje jiný způsob ovládání než výtahy

DPP nejčastěji zaznamenává poruchy šikmých pohyblivých plošin, které jsou instalovány ve stanicích Strašnická, Smíchovské nádraží a Nové Butovice. Značná část poruch je způsobena neznalostí obsluhy zařízení, která je však podrobně popsána v návodu k použití. Problémy vznikají hlavně u plošin, kde je jejich ovládání odlišné od ovládání výtahů. Při přivolání plošiny a pak po celou dobu jízdy se musí příslušný ovládač držet sepnutý, jinak se plošina zastaví. Nejvíc se to projevuje u svislé zdvihací plošiny ve stanici Nádraží Holešovice, kterou si cestující často zaměňují s výtahem. Pohyblivé plošiny jsou rovněž velmi častým terčem vandalů.

Samostatnou kapitolou jsou občasné poruchy bezbariérových zařízení. Mimo ty stanice v nichž jsou k dispozici dva paralelně provozované osobní výtahy, je při každé poruše bezbariérový přístup znemožněn. Výluky - ať už plánované, nebo mimořádné z důvodu závady - pak bývají předmětem negativních reakcí cestující veřejnosti.

Bezbariérová zařízení mohou využívat všichni

Kabiny osobních výtahů jsou standardně vybaveny ovládacími prvky s popisy, tlačítka mají i znaky v Braillově písmu, v kabinách jsou i akustické hlásky, umožňující spojení s provozním (staničním) personálem. Ze strany cestujících (hlavně dětí) dochází v kabině ke zneužívání tlačítka pro přivolání pomoci v případě nouze; samotné kabiny výtahů pak velmi často nesou stopy jak „výtvarných snah“, jejichž odstraňování je pracné a nekončící, tak i krádeží a vandalismu (záměrné odcizování či poškozování zařízení); v poslední době se projevuje i rostoucí výtržnictví znečišťováním kabin bezdomovci nebo sociálně narušenými jedinci. Pokud byste byli svědky takového jednání, neváhejte okamžitě přivolat Policii ČR!

Bezbariérová zařízení jsou určena pro všechny cestující, přednostně však pro imobilní osoby a osoby s dětskými kočárky.

V místech, kde není bezbariérový vstup, je přeprava vozíčkářů problematická, ne-li nemožná. Je to neblahým dědictvím z minulých let – podle tehdejší koncepce výstavby jednotlivých úseků byly až do roku 1990 stanice metra budovány bez možnosti bezbariérového přístupu. V současné době se Dopravní podnik problematikou bezbariérového zpřístupnění stanic intenzivně zabývá a jeho snahou je mít do roku 2028 všechny stanice metra bezbariérově přístupné.