Lanová dráha na Petřín

Lanová dráha na Petřín navazuje na tramvajovou dopravu v zastávce Újezd a je vedena po trase Újezd – Nebozízek – Petřín.

Pro jízdu lanovou dráhou platí všechny typy jízdenek MHD.

Provozní doba:

• celoročně mimo pravidelné výluky v březnu a říjnu.

Časový interval:

• v zimním období (listopad – březen) jezdí od 9.00 do 23.20 hodin v intervalu 15 minut,
• v letním (duben – říjen) jezdí od 9.00 do 23.30 hodin v intervalu 10 minut.

Pravidelné revize:

Během pravidelných revizí je lanová dráha mimo provoz.

• jarní: od 11. března do 27. března 2013 včetně,
• podzimní: od 7. října do 25. října 2013 včetně.

Technické parametry:

• délka tratě: 510 m
• počet zastávek: 3
• počet vozů: 2
• překonávaná výška: 130 m
• největší sklon tratě: 298 ‰
• rychlost jízdy: 4 m/s

Stručně o historii lanové dráhy na Petřín

Dne 25. července 1891 zahájila provoz pozemní lanová dráha na Petřín, její pohon byl na vodní převahu. Její provoz skončil v roce 1916 v souvislosti s 1. světovou válkou. Lanovka byla obnovena až v roce 1932, kdy byla zároveň přestavěna na elektrický pohon. Spolehlivě sloužila veřejnosti přes 30 let. V roce 1965 došlo na Petříně k rozsáhlým sesuvům půdy, které trať lanovky zničily. Znovu se lanovka na Petřín rozjela po dvacetileté přestávce v roce 1985, kdy byla začleněna do systému MHD.

Co spatříme na Petříně a Nebozízku

Ze stanice Nebozízek se naskytne návštěvníkům překrásný pohled na Pražský hrad i na hlavní město. Poblíž rozhledny je známé Bludiště - zrcadlová síň v Pavilonu českých turistů, který byl původně v roce 1891 umístěn na pražském Výstavišti a o rok později přenesen na své nynější místo. Pavilon je miniaturou středověké brány Špička, která byla součástí vyšehradského opevnění. V budově je také umístěn panoramatický obraz Hájení Prahy proti Švédům.

Lanová dráha prochází Hladovou zdí, kterou nechal postavil císař a král Karel IV. v letech 1360 - 1362. Své neobvyklé pojmenování získala na památku toho, že byla nouzovou stavbou umožňující zaměstnat pražské obyvatelstvo. Zeď tvořila součást středověkého opevnění města.

Na Petříně je také Štefánikova hvězdárna, která zahájila činnost v roce 1930.

Kostel sv. Vavřince, původně románský, doložený už v roce 1135 a přestavěný barokně v letech 1735 - 70, patřil v minulosti k tradičním poutním místům Pražanů.

Jedním z mnoha pomníků na Petříně je slavná socha básníka K. H. Máchy od J. V. Myslbeka, zhotovená v letech 1910 - 1912.

V oblasti Petřína můžeme spatřit zahrady Kinského, Lobkovickou, Nebozízek, U rozhledny, Růžový sad, Seminářskou a Strahovskou. Nejmladší je Růžový sad, založený v roce 1932.

Na Petříně se dochovala také část barokního opevnění Prahy - bastiony č. IV (sv. Karla), č. V (sv. Vavřince) a č. VI (sv. Vojtěcha).