Vozovna Střešovice slaví 100 let své existence

V době zahájení provozu vozovnu tvořily tři lodě (haly), celkem s 15 kolejemi, na které bylo možné umístit 75 vozů. Charakteristickou se stala dřevěná střešní konstrukce podepřená dřevěnými sloupy. Současně byla postavena oddělená kotelna a administrativní a obytná budova.

V roce 1910 byla pro vozovnu Střešovice postavena manipulační trať v ulici U Prašného mostu, která zajišťovala spojení vozovny s tratí kolem Královského hradu (po Mariánských hradbách. Na této trati bylo největší stoupání v pražské tramvajové síti – 101,9 ‰. S ohledem na nepříznivé sklonové poměry byla nahrazena v roce 1913 novou manipulační tratí v ulici U Brusnice (dnes tudy tramvaje objíždějí při výluce trati na Hradčanské).

Dne 15. prosince 1923 byla předána do užívání nová čtvrtá loď pro 35 vozů. Byla zde použita nová střešní konstrukce soustavy profesora Záhorského – dřevěná, sedlová, na principu tříkloubového oblouku s táhlem pro zachycení vodorovných sil. Celá konstrukce je z prkének a slabých trámků. V tom samém roce byla postavena hasičská zbrojnice Hasičského sboru hlavního města Prahy (dnešní objekt občerstvení). V říjnu 1924 byla dokončena kolejová smyčka kolem hasičské zbrojnice. V letech 1930–1931 byly prodlouženy tři nestarší lodě směrem ke Strmé ulici. Tato část vozovny má železnou střešní konstrukci. Současně byly postaveny nové přístavky (sklady a sociální zázemí). Přístavba byla dokončena 15. února 1931.

V letech 1936–1959 ve vozovně Střešovice garážovaly trolejbusy nestarší pražské trolejbusové linky, která jezdila k dejvickému kostelu sv. Matěje. Trolejbusům byl vyhrazen prostor prvních dvou kolejí v první lodi. Zkušební trolejbusový provoz začal 5. června 1936, pravidelný od 29. srpna 1936. Trolejbusová linka byla zrušena 1. července 1959.

Od 1. října 1947 se majetkem Dopravního podniku stala i bývalá hasičská zbrojnice, která byla v roce 1951 adaptována na výpravnu vozovny.

V roce 1960 byly koleje před vozovnou přeloženy do dnešní polohy. Původně byly tam, kde je dnes vozovky z centra. Provozní zajímavostí vozovny se stala krátká kusá bezpečnostní kolej končící v písku, na kterou byla trvale přestavěna výhybka. Bylo to bezpečnostní opatření, které mělo zastavit vůz, který by z jakéhokoliv důvodu samovolně vyjel z vozovny, jejíž kolejový dvůr je ve spádu. Důvodem tohoto opatření se stal skutečný případ, kdy se rozjel jeden špatně zabržděný vlečný vůz a jen náhodou tato nehoda neskončila tragédií. Kolej se přestala užívat až v roce 1990 a později byla odstraněna.

V roce 1965 se ve vozovně Střešovice objevily první nové tramvaje typu T3 a od 1. ledna 1968 vozovna vypravovala už jen nové vozy. Po Hloubětínu se stala druhou pražskou vozovnou, která ve stavu neměla staré dvounápravové tramvaje. V roce 1979 se ve vozovně objevily také poslední tramvaje typu T1. Poslední vůz tohoto typu byl do pravidelného provozu vypraven právě ze střešovické vozovny 25. ledna 1983 na linku č. 23.

Vozovna Střešovice, na rozdíl od ostatních vozoven z první dekády 20. století, u kterých byly uplatněny typizované stavební prvky (Košíře, Strašnice), zůstala prakticky v původním stavu. Protože je ukázkou typické stavby městské dopravní infrastruktury své doby, vyhlásilo ji 12. prosince 1991 Ministerstvo kultury České republiky technickou památkou.

Brzy po té bylo rozhodnuto vozovnu vyřadit z pravidelného provozu a adaptovat ji na podnikové muzeum. Ve dnech 28. a 29. srpna 1992 do ní byly přestěhovány historické vozy, deponované do té doby ve vozovně Vokovice. Současně byla zahájena adaptace prvních dvou lodí pro muzejní účely. Budova výpravny byla adaptována na občerstvení.

Muzeum městské hromadné dopravy bylo slavnostně otevřeno za účasti pražského primátora 14. května 1993. Od 13.července 1998 je soubor muzejních vozidel a dalších exponátů prohlášen za kulturní památku.

Vozovna Střešovice zajišťuje také vypravování historických vlaků na zvláštní sezónní linku č. 91 a na smluvní jízdy, včetně jejich údržby. Zkušený personál vozovny je připraven v případě nutnosti provádět i mimořádné opravy všech ostatních vozů pravidelných tramvajových linek.