Carine Lacroixová: Burn, baby, burn

Zveme vás na českou premiéru divadelní hry Burn, baby, burn, kterou uvádí Studio Saint Germain v klubu Rock Café ve středu 5. května (první premiéra) a v úterý 25. května 2010 (druhá premiéra).

překlad a režie: Jaromír Janeček

výprava: Jiří Karásek, Denisa Strmisková a Klára Suchá

kostýmy: Anna Forstová

hudba: Jiří Konvalinka a Matěj Křístek

dramaturgie: Jan Tošovský

hrají: Týna Průchová, Dana Marková, Jiří Konvalinka

Kdesi

Zrušená benzínka
Rezavé cedule, zborcené zdi, království plevele
Zapomenutá uprostřed žlutého pole, smetiště u cesty, kde nikdo nejezdí
Řetězy na téru
Rozbité kachlíky
Co mohlo, se rozbilo
Není proč vracet se sem

Je ráno bez mlhy, teplota stoupá
Stíny se pomalu rýsují
Proletí pták
V dálce je dálnice
Fantomy zvuků
A jinak nic
Okolo benzínky, zborcených zdí, nic, než to vedro se blížící a vzdálené dunění

A čas
Nezadržitelný
Sám v sobě plynoucí
Před ranou svou smrtelnou

Dvě mladé dívky, Hirip a Violetta, se setkávají na opuštěné benzínové pumpě. Na začátku jsou si jejich světy nekonečně vzdálené, každá odněkud utíká, každá něco skrývá… aby posléze našly jedna v druhé to, co každé z nich schází. Jenomže okolní svět nečeká a přináší pizzu… a od vzájemného porozumění ke zbytí si je jenom krok.

Hra Burn Baby Burn obdržela několik ocenění na festivalech v Lyonu, v Caen, Nîmes a Paříži. Byla přeložena do italštiny, němčiny a rumunštiny. Světovou premiéru měla 25. února 2010 ve Studiu Comédie-Française v režii Anne-Laure Liégeois.

Autorka hry Carine Lacroixová se narodila v Paříži v roce 1974. O svém psaní sama říká: Začala jsem psát, když mi bylo deset a moji rodiče se rozhodli opustit hlavní město a jeden rok se potulovat po Středozemí v karavanu. Mládí prožila v Touraine, kde studovala literaturu. Rozhodla se stát herečkou a odjela do Paříže, kde se zapsala do hereckého kurzu a začala hrát – v divadle, ve filmu, v televizi…

Po úspěchu filmu A quoi tu joues (Na co si to hraješ, 2000), ke kterému napsala scénář, se začala více věnovat psaní. Napsala hry Le Café des Roses (Kavárna Růže, 2003), La nuit des évadés (Noc utečenců, 2005), Burn, Baby, Burn (2006) a L'Insomniaque (Nespavec, 2008). Píše také písně. Další její vášní je cestování – procestovala Indii, Vietnam, Kambodžu, Polsko, Norsko či Karibik. O hře Burn, Baby, Burn autorka říká: Skutečné jsou na ní hlavně tlukoucí srdce postav: tep, oběh krve v těle, pletence žil, nervy, které se vyjadřují prostými a věcnými slovy. Rytmus. Dialogy přerušované básněmi, které jsou tu původně hlavně pro čtenáře.