O smrti, která se nepoutá

Silniční doprava patří obecně mezi nejméně bezpečné druhy dopravy. A to i přesto, že se světoví inženýři snaží zejména do osobních automobilů vymýšlet stále nové a nové bezpečnostní prvky. Vzduchový vak, chránící řidiče a spolujezdce, před následky čelního nárazu, patří dnes k naprosto samozřejmé výbavě osobního auta, nezřídka kdy je doplněn podobnými vaky, účinkujícími při bočním nárazu a také předepínači bezpečnostních pásů.

A o bezpečnostních pásech bych chtěl právě dnes psát. Snad právě díky vzduchovým vakům a jejich nebezpečnosti, nejsou-li kombinovány se zapnutými bezpečnostními pásy, se lidé navykli používat bezpečnostní pásy, aspoň na předních sedadlech. Na zadních sedadlech toto bohužel nepomohlo a tak je procento připoutaných je stále velmi nízké. Větu „Vzadu se přece nemusíš poutat" jsem slyšel nezávisle od několika různých lidí. Přitom různé crashtesty a podobné výzkumy ukazují, že bezvládné tělo nepřipoutaného cestujícího ze zadního sedadle leckdy zasadí řádně připoutanému přednímu cestujícímu právě smrtící úder. O tom, jak po náraze dopadne nepřipoutaný cestující na prostředním místě vzadu, snad ani nemusím psát. To si každý dokáže představit.

I přes to všechno se ale občas najdou i zarytí odpůrci bezpečnostních pásů. Obvykle si pro svou argumentaci vyberou nějakou reálnou historku, jejíž aktér přežil paradoxně jen díky tomu, že nebyl připoután a vyletěl tak z auta pryč, někam do bezpečí. Ano, i takové případy se stávají, spoléhat na ně je však stejně naivní, jako vyskakovat z letadla bez padáku, protože přece jsou dokumentovány případy, kdy někdo takový pád přežil.

Jestliže je to na zadních sedadlech s používáním pásů špatné, tak v autobusech je to naprostá katastrofa. Nejde samozřejmě o autobusy městské, ty jsou konstruovány obvykle na nízké rychlosti a velké obraty cestujících a tak tam asi ani bezpečnostní pásy nepatří (I když, co není teď, může být za pár let standardem.) Ale hlavně jde o autobusy dálkové, takové, ve kterých je přeprava stojících cestujících vyločena a všechna sedadla jsou vybavena bezpečnostními pásy, ta úplně vpředu dokonce tříbodovými. Jezdím takovým autobusem pravidelně asi 2x týdně a kdykoli jsem počet připoutaných sledoval, došel jem při nejlepším k poměru 1:1 nepřipoutaných ku připoutaným. Nutno přiznat, že tak vysoký počet připoutaných má z velké části na svědomí také to, že dopravce na začátku každé cesty cestující explicitně upozorňuje na přitomnost bezpečnostních pásů. To i přesto, že podle zákona 361/2000 Sb. o silničním provozu patří připoutání bezpečnostním pásem mezi povinnost a tedy i odpovědnost každé přepravované osoby.

Když už nic, tak alespoň vidina možné pokuty by mohla lidi přilákat k používání bezpečnostních pásů. Výrobci autobusů se totiž také snaží dělat maximum pro bezpečnost. Připoutaný cestující by neměl utrpět vážnější zranění, ani když se autobus přetočí přes střechu. Naopak, když zalistujete nehodami autobusů z posledních let, zjistíte, že i třeba pouhé sjetí z krajnice způsobí cestujícím mnohem větší ujmu.

Co napsat na závěr? Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Buďte připravení. Za těch pár sekund zdržení použití bezpečnostního pásu rozhodně stojí.