typy cestujících - dveřníci

Nutno na obhajobu dveřníků říci, že většinou hbitě na požádání uskočí a uvolní vchod/východ. Horší je to se sortou lidí, kterým říkám nedoslýchavci nebo sluchátkáři. Mají nasazena sluchátka a na plné pecky puštěnou MP3. Zřejmě nedoslýchají, proto ta hlasitost. Ještě lepší je situace, když v narvaném metru stojíte na jedné noze a ještě ne na své, z jedné strany řve jeden přehrávač a z druhé strany řve druhý. Nejhorší na tom je, že slyšíte jen ty bicí. Do toho metro, které také není nejtišší a po čtvrt hodině jste na meprobamat. Jednou jsem špitl prosbu, zda by MP3 mohla dotyčná cca 15 letá dívenka ztišit. Odpověď byla dost úsečná: neztiším, když vám to vadí tak si vystupte, stejně se už tak dost omezujeme.

hehe:) Taky vzdycky stojim u dveri, dokonce i mackam to tlacitko na otvirani dveri a kdyz je treba vystoupit, tak vystoupim. Co me stve jsou lidi, kteri neotevrou ani h_b_ a vytlaci me ven, coz jsou tzv. lidi vytlacovaci, kteri by potrebovali poradne na.. ;)
Jinak u dveri je vic mista. Ale zacinam se nekdy i docela bat, protoze se dvere behem jizdy trosicku otviraji (jezdim na C).

To Green Day: Souhlasím s tebou, že je to pro ostatní velice nepříjemné, avšak ve většině případů tito lidé postupují tak brzy ke dveřím, protože se skutečně bojí, že kvůli své omezené hybnosti nestihnou vystoupit. Taky mne to štve, ale pohlédnu-li na to jejich úhlem pohledu, v zásadě je chápu.

Dveřníky mám také moc ráda a deroucí se důchodce také :)
Musím však uznat, že se občas stávám dveřníkem také. V nových dopravních prostředcích je horní tyč příliš vysoko a já mám během minuty odkrvenou, bolavou ruku. Má matka na tyto tyče ani nedosáhne. A protože u normálních bývá nával, zbyde na nás jen místo pro dveřníka.
Ačkoliv i v takové situaci se najdou dveřníci dveřníků, kteří se narvou přede mě na ten milimetrový prostor a vytlačí mě do tyčoprázdna.... ...většinou si ještě lehnou na nejbližší tyč, aby je nikdo nevyšoupl.

my jsme taky dveřník a staráme se o to aby ve dveřích byla vždycky nebetyčná bžunda:-))

To taky "miluju" . Třeba na Kobylisých přijede ve špičce
autobus 177.Lidem na zastávce nedochází,že skoro celý autobus vystupuje a stoupnou si přesně do prostřed otevřených dveří a sou naštvaní,že nemůžou nastoupit nebo se už rovnou sunou proti davu a ještě nadávaj :)

A nejvíc mě dostávají důchodci, kteří všechny zvednou ze sedaček aby mohli projít aby pak čekali ještě půl minuty u dveří a nakonec zjistili, že půlka lidí co kvůli nim musela vstávat vystupuje na té samé stanici

Já mám úplně opačnou zkušenost. Nejvíc místa je vždy uprostřed vagónu. Vždy jako blbec říkám: S dovolením, já bych postoupila dále do vozu, tam je prázdno. A lidi jako stádo stojí všichni u dveří. To mají strach, že nestačí vystoupit?

To Broki: Nevýhodou je, že občas se pak nepodaří nastoupit, protože první typ "dveřníků", zablokuje dveře, zatímco za nimi se může otevřít tančírna. :o)

Někdy jsem taky "dveřník" ale trochu jinak :).(Převážně v metru). Když vjedeme do stanice a venku nebo vevnitř jsou lidi tak vždycky vystoupím, venku se zařadím na konec fronty a když všichni nastoupí tak jsem zase u dveří a nikomu tím nepřekážím. A proč to dělám?? Když je po ránu nacpáno a člověk si chce třeba číst, tak u dveří je nejvíc místa(lidi totiž instinktivně nechávají u dveří volný prostor aby je ty dveře nepřivřely) a pak se tam akrát člověk vejde tak aby před sebou mohl držet otevřenou knihu. A na Céčku se krásně opírá o ta skla vedledveří :)