DRTÍCÍ ESKALÁTOR

.....tak tomu to nemám víc co dodat, naprosto souhlasím s příspěvkem od honza001. Pokud se budeme chovat na eskalátorech, tak jak máme, nic senám nemůže stát! I my jsme byli malé děti a nic se nám nestalo.....

To, co popisujete nemá nic společného s přístupem zaměstnanců DP!!! Vždyť dozorčí o ničem vědět nemusel, jelikož se klidně mohl věnovat zrovna jiným lidem, kterých na Hlavním nádraží je vskutku velké množství. Nechci nikoho soudit, ale kdyby se paní nebyla pustila madla, tak by k tomu Vámi popsanému bubnu pračky nedošlo a jistě mohl kdokoli z Vás potom s klidem zmáčknout tlačítko STOP. Krom toho, kdyby opravdu byla zranění tak vážná, jak to popisujete, tak by nikdy neodmítli příjezd RZP, to se opravdu na mne nezlobte. Příště méně paniky, více myslet a hlavně se pořádně držet!!!!

Přátelé, nejde jen o technickou stránku věci, ale i o přístup pracovníků metra.
V pondělí 11. 10. v 17:55 ve stanici Hlavní nádraží zavrávoral na eskalátoru vedoucím z nástupiště metra do haly (ze západního nástupiště, tedy ve směru Letňany - Háje, a to na zadním, tedy severním konci) starý pán a ztratil rovnováhu. Jeho paní, stojící pod ním, se jej pokusila zachytit, ale jak se pustila pohyblivého madla, ztratila rovnováhu i ona a upadla přes svůj kufřík hlavou dolů, přímo na schody po sebou, pán upadl přes ni... a vzápětí porazili i mne. Moje žena, která se jim pokusila pomoci, spadla taky. Všichni čtyři jsme se ocitli jakoby v pomyslném bubnu pračky, váleli jsme se jeden přes druhého... a kdyby nešlo o vážné zranění či o život, byla by to možná docela legrační situace hodná chaplinovské gotesky.
Křičeli jsme, volali o pomoc, ale marně, po ruce nebyl nikdo, kdo by schody zastavil. Nakonec se mi nějak podařilo skutálet se dolů (postavit jsem se nemohl, skutečně jsem se nějak přes záda a bokem skutálel), okamžitě jsem se sháněl po tlačítku STOP, ale viděl jsem jen samé nálepky a tlačítko, umístěné poměrně nízko (a při pohledu shora špatně patrné) jsem, zřejmě v panice, nenašel.
Běžel jsem tedy, nyní už normálně, nahoru, kde se mi naskytl hrůzný pohled, jak povalená trojice dojela až k ozubenému "česlu" na konci schodů. To je, ležící, kupodivu šťastně vyvrhlo na pevnou zem (mezitím si běžící schody nadhazovaly pánovy zkrvavené brýle), všem se podařilo vstát... a začalo zjišťování, zda a jak je kdo zraněn. Nejhůře dopadl zmíněný pán, skodou okolností významný švýcarský fotograf a spisovatel, který utrpěl ošklivě krvácející rány na rukou, pažích a na lokti, paní měla roztržený ret.
Pomoc nikde. Zavolal jsem opodál stojící policisty, kteří k nám ihned přispěchali a ochotně chtěli zavolat záchranku, jenže oba zranění, patrně v šoku, chtěli co nejrychlejí nastoupit do vlaku, který jim odjížděl v 18:31. Chvěli se a chtěli být co nejrychleji pryč, nehledě na to, že pánova manželka, povoláním ošetř

Kdyby si rodiče svých děcek všímali tak se takovéhle případy nestávají. nechápu jak můžou ještě házet vinu na Dopravní Podnik. Já jsem toho názoru že pokud se cestující chová na eskalátorech tak jak mu předepisuje přepravní řád, tak žádné nebezpečí nehrozí.